Fireball Pre-worlds 2008 Thajsko - zpráva ze závodu

Náš výlet začíná 5.3. v 16:00, kdy Honza přijíždí na Floru, a dobalujeme plachty. V 16:30 pod oknem troubí taxi a posádka Musil – Štantejský nakládá zavazadla. Se slovy „Lahvane, máš na to 20 minut“ nasedáme do auta. Řidič je ve formě, a v 17:30 vstupujeme do nové odbavovací haly ruzyňského letiště, kde očekáváme první potíže zájezdu. K našemu překvapení a díky Martinovu doporučení, ouřada za přepážkou blahosklonně mhouří oko nad našima 22kg nadváhy. A za chvíli se již šourá pikolík, aby odnesl naše nadměrné zavazadlo – sadu plachet P&B.

Prahu opouštíme v 19:15. Po hodině letu se ocitáme na budapešťském letišti, kde chcípl pes a pivo stojí 100,-. Po “jednom“ ověřujeme dostupnost telekomunikačních technologií a doháníme pracovní resty. Ve 23:30 nasedáme do dalšího letadla společnosti Malev. Potvrzuje se naše podezření, že se nejedná o aerolinky absolutně žádného roku. Nemáme vlastní monitory, palubní personál se od dob Janosze Kadara doposud nenaučil žádný světový jazyk a kuchyně také nestojí za moc. Výhled přímo na křídlo nás přesvědčuje, že bude nejlepší 10 hodin letu zaspat – posledního Jamese Bonda stejně nedávají.

V Bangkoku přistáváme 6.3. v 15:30 místního času. V letištní hale je ještě příjemně klimatizováno, ale venku je 32 a 90% vlhkost vzduchu (tohle číslo nemáme ověřené, ale vypadá to s ním zajímavěji). Kupodivu dorazila všechna zavazadla, včetně plachet, a tak za chvíli již sjíždíme do přízemí, kde se převlékáme do kraťasů a sandálů, z kterých jsme doposud nevylezli. Po velkorysé nabídce taxi převozu přímo do Pattaye za 1600 Bahtů (2Bahty = 1 CZK), kdy jsme rovnou za pěkný ksicht dostali slevu 30%, kupujeme lístky na autobus za 106Bahtů na osobu. V 17:15 jsou v autobuse i plachty a my opouštíme Bangkok.

V Pattaye opět bravurně ničíme ceny místního taxi a za rekordních 120Bahtů jsme dopraveni z autobusové zastávky přímo do hotelu Mountain Beach. Od té doby jsme nejeli za méně než 150. Odkládáme tašky a s plachtami míříme do klubu, kde se přesně dle plánu scházíme s Andrew Daviesem. Ten platí večeři za své hříchy a představuje nám stavitele naší lodě. Tim Ross je původem z Adelaide, Austrálie. Nyní již ale s rodinou 15 let žije v Singapuru, kde řídí firmu Xtreme Sailing Products (http://www.xtremesailing.com). Ta má továrnu v Indonésii, kde je velice levná pracovní síla. Ročně vyrobí 600 lodí (z toho 300 O) od Optimistů po Platoo 25 (Beneteau 25). Na Fireballu jezdil před 18 lety. Během ledna obdržel vzorovou loď z australského kopyta. Toto kopyto koupilo sdružení australských fireballistů od firmy YMS, která se ocitla ve finančních potížích. Ze vzoru sejmul a postavil vlastní kopyto a v únoru postavil první loď. Tato loď prošla měřením a už pátým dnem cestuje do Pattaye. Měla být ráno, snad bude zítra ráno v 9:00. Dáváme si s Timem ještě jedno pivo a probíráme plán a tak všechno. Vyjadřuje jisté rozpaky, nad tím, že na lodi pojedeme my. Prý takové hvězdy nečekal. Nevíme, kde si o nás, co přečetl, ale asi jsou dvě piva na něj moc. Jdeme tedy spát. Cestou domů si dáváme ještě politické pivo se závodní komisí z Austrálie.

Na svatého Tomáše vstáváme díky časovému posunu (6 hodin) brzy. Hotelová snídaně je zklamáním. Oslavenec doposud nenašel odvahu zkusit něco jiného než croissanty s marmeládou a obligátní čerstvý ananas a meloun. Naproti tomu Honza experimentuje s ostatní nabídkou, ale s víceméně stejným výsledkem, a to že jiné jídlo má specifickou pachuť. Poněkud nás překvapilo národnostní složení mohutné turistické obce. Převažují Sojuznici. Nicméně, musíme si dávat pozor na pusu, protože občas je tu i rodinka s řízkem v alobalu.

V 9:00 jsme nastoupeni v klubu v montérkách. Přichází i Tim, ale loď nikde. Spouštíme notebooky a oceňujeme rychlé připojení přes WIFI, které je zdarma. V 10:30 přichází první zpráva od thajského dopravce lodi. Loď prošla celní kontrolou a bude ve 13:00. Zdravíme známé tváře, vyřizujeme pracovní věci, čekáme až se v Evropě vstává. Z nudy pomáháme vykládat australský kontejner, kde je asi tak 50 stupňů. Ve 13:30 přichází nová zpráva, že loď bude v 16:00. Tim, který zde na loď číhá již tak třetí den, říká, že takhle to tady v Thajsku prostě chodí. 16:30 přijíždí náklaďák a na něm loď v jeklové konstrukci a stěžeň v odpadové rouře. Jeklová konstrukce je vzadu prohnutá asi o 40cm. Neklamná známka, že cesta nebyla hladká. Naštěstí je loď v tomto místě netknutá. Rozebíráme konstrukci, vybalujeme loď z igelitu. Vypadá pěkně. Malé rozpaky budí okování, které odpovídá dobám, kdy Tim na Fireballu jezdil a australským standardům. Ráhno přišlo zvlášť rovnou od SuperSparu. Tim dostává nejatraktivnější úkoly, a to zkosit zadní část ráhna a zkrátit sálingy. Měníme výtah kosatky za svůj a zaklínáme ho, aby lanko z Ferony od Řána vydrželo. Děláme základní nastavení sálingů a stavíme stěžeň. V 18:30 padá tma, a tak za svitu hlídačovy baterky balíme fidlátka a jdeme na jídlo v klubu. Pak ještě řešíme outhaul. Tim musel nechat řezání ráhna na ráno, protože mu místní přístavní šikulda zavřel dílnu. Tedy je to spíš taková kůlnička, kde je v podstatě jen svěrák a nebezpečná elektroinstalace, za kterou by se nestyděl jenom Pavel ;) Po troše toho surfování na internetu jdeme domů.

8.3. má Tomáš narozeniny. Do baťohu nastupuje Kapitán Morgan, který se do výpravy přidal na Ruzyni. V 9:00 začínáme montovat. Tim řeší ráhno, uchycení otěžové kladky a vedení otěže vnitřkem profilu. Ostatní protahují provázky a ustavují základní nastavení. Při kontrole dna zjišťujeme, že loď převozem utrpěla více. Bohužel jí nějaký přístavní povaleč vidlemi od ještěrky vyrobil na třech místech díru. Loď se tedy odebírá k místní dílně. Během tří hodin je Tim hotov a loď je jako nová. Dokončujeme ostrojení a v 17:00 vyrážíme na vodu. Muf byl na Fireballu naposledy loňského července a Honza v Teignmouthu před 1,5 rokem. Jsme trochu „rezavý“, ale je příjemné jezdit v neoprénových šortkách na vodě, která má asi 28 stupňů. Po necelé hodině zamotáváme stahování pně, a tak ukončujeme první test lodě. Jedeme na břeh, stejně už brzy bude tma. Netrpělivý otec chce vědět, co si myslíme o dítěti. „Boat’s OK” – tuto větu říkáme denně stokrát. Myjeme loď a sebe. Balíme a zpět k notebookum. Sestavujeme seznam předělávek na lodi. Po večeři, ve 20:00 vyhlašujeme konec práce a na scéně se objevuje přítel Morgan. Když se Tim dozvěděl o oslavě, objevilo se v jeho očích zděšení. Naštěstí dorazila celá australská výprava (16 lodí) a s obsahem lahve nám pomohla. Jsme hrdinové večera. Hrdina byl samozřejmě MUF, na ubikaci jsem ho doved, ale pak jsem sám usnul, a jemu se podařilo ještě odejit na jedno pivko. Od té doby chtěj Australani narozeniny každý večer.

9.3. v 8:45 máme měřit loď. Tomáš vynechává snídani. V 8:30 dorážíme do klubu, kde už Tim odstrojuje. Měřením procházíme hladce. Váží se ostrojená loď, kontrolují se značky a proměření plachet. Nastává krátká pauza na dobití energie po náročném programu. Po koupeli v klubovém bazénu je lépe, a tak se pouštíme do prvních úprav. Tim upravuje barber haulery, aby kosatková kladka šla dát níže, Honza řeší stahování pně a Tomáš spliceuje kosatkové otěže. Dále předěláváme vzpěru – tažení dopředu a kompletně přešíváme a zkracujeme spinakrové otěže. Mezitím už začíná slavnostní zahájení. Po proslovech následuje pivo zdarma a večeře. Dnes jdeme spát dříve.

V pondělí 10.3. jsou na programu první dvě rozjížďky Pre – Worlds. Poslední úpravy a v pravé poledne vysílá nervózní otec Tim své dítě na vodu. Fouká příjemných 6 až 7 m/s. Start první rozjížďky se daří až na pátý pokus (první černá vlajka). Samozřejmě je to náš nejhorší start. Na jedničce jsm kolem 12. místa. Raumy nám moc nejdou. Druhou stoupačku volíme pravé křídlo a několik lodí předjíždíme. Rozjížďka je zkrácena k horní bójce, a tak dokončujeme na 6. místě. Druhou rozjížďku je start lepší. Vyrážíme ze dvou třetin čáry. Bohužel přichází poryv zprava, s kterým nás válcuje celá pravá strana. Zbytek rozjížďky se prokousáváme kus po kusu dopředu. Rozjížďka je opět po druhém kole zkrácena k závětrné značce. Cílem projíždíme 9. Trochu jsme si oddechli. Tomáš při oslavě slíbil Timovi umístění v top 10. Když přijíždíme na břeh, je stavitel nadšením bez sebe. Nešetří chválou a my nevíme, jak se máme zubit. Abychom ho trochu zchladili, zadáváme mu další předělávky. Něco málo udělá a běží na autobus. Zítra letí do Singapuru, a vrátí se až někdy během MS. Balíme a jdeme s anglickou výpravou na thajskou večeři. Bohužel nám k tomu vyhrává místní John Lennon. Ještě doplňujeme tekutiny a jdeme do postele.

Úterý 11.3. a další dvě rozjížďky. Fouká 5 až 6 m/s a celý den nás obchází bouřka. Start není špatný a využíváme vlivu bouřkového mraku nalevo a propracováváme se do špičky. Na jedničce jsme třetí. Na bočák nás předjíždí Mee-Wagstaff. Přece jenom jsou těžší, sehranější a mají nové plachty. My naše šetříme až na MS. Halza se moc nedaří, takže nás vesele míjí Ben Schulz a David Wade. Po závětrné opět točíme doleva a s další změnou e od bouřky se dostáváme zpět do hry. Nahoře jsme pátí. Na karusel se vítr ještě více točí zleva a my předjíždíme další tři lodě. Při trochu zmateném stahování spinakru bereme bójku ráhnem. Takže ještě 360 a honem do cíle. Naštěstí nám náskok stačil tak akorát a dojíždíme na druhém místě. Vítr mezi rozjížďkami slábne na 3 m/s a tak se začíná umocňovat vliv proudu. Jde ve směru větru a má sílu kolem 2 uzlů. Brzy zjišťujeme, že je velký problém udržet se na čáře. Využíváme toho a startujeme první od bójky a míříme doleva, k bouřkovému mraku, a také ke břehu, kde očekáváme slabší proud. Chyba lávky. Bouřka už konečně odchází a vítr zesiluje z dopoledního směru. Na první bójce jsme tak přes 30. V první desítce jsou všechny thajské lodě. Na bočáky není moc šance někoho předjet. Na druhou stoupačku jedeme pravý extrém a vyplácí se. Předjíždíme asi 12 lodí, něco málo ještě na karusel a krátkou stoupačku do cíle. Nakonec je z toho 18. Po čtyřech rozjížďkách se neškrtá a my jsme na celkovém 4. místě. Tim se přes skype rozplývá… my máme na programu thajskou párty – jídlo a hudba v klubu. Moc to nepřeháníme. Seznam předělávek je dlouhý.

Ve středu 12.3. je lay day. Řídíme se jeho názvem a spíme do 10. Snídáme v klubu a trávíme den se šroubovákem v ruce: zbavujeme se rychlovýtahu, kterým opravdu nejde spinakr ze zavíracích pytlů vytáhnout, a montujeme pumpu. Měníme výtah hlavní plachty, ještě snižujeme kosatkové kladky….

Ve čtvrtek ráno ještě lepíme přední část chlopní, brousíme knihu, aby šlo kormidlo otočit o více než 45 stupňů, a ještě několik drobností. Rychlá osvěžující koupel a jdeme na to. Dnes fouká od 7 do 9 m/s. První dva starty se opět nedaří, a tak přichází černá vlajka. Nějak jsme to prokecali, a tak máme o minutu špatně čas. To odhaluje až stažení černé. Vyrážíme k čáře, ale už se nikam nevejdeme. Start z třetí lajny. Okamžitě nás bere do matchraceového klinče místňák. Halzujeme, abychom unikli doprava, protože pod celým polem se nám nelíbí. Loď je ve formě, a tak jsme na první bójce kolem 15. Taháme spinakr. Opouští nás pumpa. Znovu taháme spinakr. Povoluje se návětrný twining a deformuje se jeho očko. Nějak to přitahujeme a mažeme dál. Raumy nejsou žádný zázrak. Ze začátku druhé stoupačky se prokousáváme výš. Pak se nám chytá igelitka za kormidlo, než to odhalíme a zbavíme se jí, jsme opět kolem 15. Na karusel sjíždíme lodě před námi a během kratičké stoupačky do cíle předjíždím jednu možná dvě lodě. Nakonec 13. místo. Start 6. rozjížďky se daří napoprvé, neboť opět zesílil proud ve směru větru. Vyjíždíme ze dvou třetin čáry a jsme na tom dobře. Všichni projíždí za námi, pak přichází změna zleva a my točíme. S každou další změnou se už jenom vzdalujeme. Jediná menší komplikace přichází v závěru druhého raumu, kde nás na kontakt dojíždí Robin Inns. Na druhé stoupačce mu opět ujíždíme a v poklidu dojíždíme do cíle pro vítězství. Po šesti rozjížďkách jsme druzí za Wadem a před třetím Robinem Innsem. Tim je „extatic“, alespoň tedy přes skype. Opravujeme pumpu a připravujeme se na předělávku twiningu, kterou necháváme na další den. Večeře v klubu, sprcha v hotelu a psaní této zprávy.

V pátek 14.3. ráno opravujeme twiningy a otěže od spinakru a upravujeme kiking. Na startu jsme akorát. Fouká 5 až 6 m/s. Na třetí pokus jde černá, nicméně start zrušen v poslední minutě – žádná diskvalifikace. Čtvrtý start jsme blízko lodě závodní komise a start je zrušen. Byli jsme hodně nahoře, takže nevíme. Naštěstí jde ven SUI 14897, přičemž my vozíme na plachtách 14879. Na pátý pokus startujeme. Dobrý start a začínáme válcovat okolí. Najednou nám ze závětří vyjíždí dřevorubec (CAN). Nevěříme vlastním očím. Za chvíli nás nutí k obratu. Kontrolujeme ploutev a je tam igelitka, jak z IKEY. Zbytek stoupačky se prokousáváme zpět do hry. Na první bójce jsme kolem 10. Oba raumy jedeme spodní oblouk, protože proud jde proti větru. Není to nic platné, jen trochu dojíždíme ty před námi. Na stoupačku nám zpočátku vychází pravá strana, něco málo předjíždíme. Na konci stoupačky se před nás dostávají dvě lodě z extrémního leva – Mee a Moser. Mee je důležitý z pohledu celkových výsledků, ale Moser nás rozčiluje více. Na zadní kurz nám sehraní Mee – Wagstaff odjíždějí, ale my se dotahujeme na Mosery a Goachera. Ti se hlídají na poslední krátké stoupačce do cíle, a tak je předjíždíme. Sláva, nálada jde nahoru ;). Jo, dojeli jsme šestí. Ve druhé rozjížďce jde nahoru černá ihned, a tak se start daří napoprvé také díky tomu, že zesílil proud ve směru větru. Start OK, ale měli jsme být blíž čáře – pár lodí nám zakrylo tranzit. Pár změn jakž takž a nahoře jsme čtvrtí. Dole taky, a abych to neprodlužoval: na poslední stoupačce do cíle děláme asi 8 obratů a ze 4. místa vyrábíme 2. Vzhledem k tomu, že zbytek konkurence má dnes jednu dobrou a jednu špatnou, tak jsme Pre Worlds vyhráli. Teď nástup, trocha tekutin, abychom usnuli se spáleninama (od slunce), zítra volný den a v neděli začíná Mistrovství světa. Měj te se. Zdraví muf a Honza.