Úvod roku se nesl ve znamení příprav pro Mistrovství světa a tým absolvoval řadu přípravných závodů organizovaných Italskou asociací na severu jadranu. Byl to jediný způsob jak se dostat k informacím o ladění naší lodě, zjistit její nedostatky anebo úpravy oproti stavu dodávaného od výrobce, přičemž výrobce dodává loď připravenou na závod vyjma plachet. My jsme si nechali loď dodat ještě bez originálních vantů, které jsme nahradili nejnovějším lanem Dyneema DF20, které je při výrobě podchlazováno, aby bylo dosaženo co nejmenšího protahování. Celou dobu jsme porovnávali Giulii s dalšími identickými loděmi a sbírali informace i v průběhu Mistrovství světa.
Samotné Mistrovství světa bylo velmi neobvyklé, jelikož celou dobu se závodilo ve větru o síle 7 uzlů, a 10 uzlů bylo jen výjimečně na půl hodiny. To bohužel nebyly ideální podmínky pro většinu lodí, a tak v popředí výsledkových listin byli nejmenší a zároveň nejlehčí lodě. Jde totiž o systém ORC handicepů pro porovnávání, který funguje nejlépe při síle větru mezi 10 – 15 uzly. Naše Giulie se mimo jiné musela v té době vypořádat i s rychlostí.
Hned po Mistrovství světa Giulia odjela zpět k výrobci, kde se řešily poslední detaily v rámci reklamace a také naše zjištěné nedostatky. Nejprve jsme museli vyměnit naše vanty zpět za tyčové neboť výhoda plynoucí z lehkých ( Dyneema) nebyla tak velká, aby dohonila handicepovou penalizaci a ztráty na rychlosti při drobných průtazích materiálu. Tím hlavním zdržením byl kýl. Loď kvůli tomu musela ven z vody zpět do haly, kde se kýl demontoval a odvezl zpět k výrobci. Celé léto a část podzimu zabrala oprava a my museli naplánovat závody až na samotný konec sezóny. V mezičase jsme se vybojovali na České námořní rallye, která je zároveň mistrovstvím české republiky one design, stříbrnou medaily. Dálší plán byl zdánlivě snadný. Vytrimovat Giulii s novými vanty a zajet co nejlepší výsledek v nadcházející sérii závodů, přičemž ten nejtěžší byl hned ten první, Mistrovství Chorvatska. Pro tento závod jsme měli domluvenou posilu z Rakouska, Christiana Bindera, který s námi spolupracoval i během přípravy na Mistrovství světa. Nejen, že je výborný sailmaker, a tím i trimer, je také výborný taktik s dobrým okem pro ladění lodě. To potvrzuje i naše druhé místo v celkovém pořadí, kdy se většina rozjížděk odjela v neděli při větru okolo 25 uzlů.
Druhý den v pondělí navazovalo Mistrovství ČR ORC, které se pro nás stalo snadnou kořistí. Nejhorší výsledek jsme škrtali 1, a tak přidali další mistrovský titul. Součástí MČR, ale také samostatným závodem byla v samém závěru regata Jabuka. Známý Offshore závod dlouhý cca 100 Nm byl letos velmi pomalý a musím přiznat, že mentálně poněkud náročnější. Foukal celou dobu velmi slabý vítr s vlnami po končícím Jugu, a tak jízda na spinaker vyžadovala pevné nervy s každým zhoupnutím lodě, které způsobilo kolaps spinakeru. Vydrželi jsme až do konce i přesto, že nás v závěru před Tribunjí ovlažila řádně studená noční Bora a dva naši členové nestihli autobus, který si objednali s půldenní rezervou. Teď můžeme slavit 1. místo v ORC B, a 16. místo celkově ze 106 lodí bez rozdílu velikostí. A také 2. místo celkově v ORC.
DĚKUJEME!!!