Karel Lavický ukončil profesionální jachtařskou kariéru

Windsurfař Karel Lavický, účastník tří olympiád – v Londýně, Riu a Tokiu, se po neúspěšné kvalifikaci na olympiádu do Paříže rozhodl ukončit profesionální kariéru.

Na konci června přijel do svého domácího klubu YC DIM Bezdrev podpořit děti závodící v jachtingu na Olympiádě dětí a mládeže, kterou letos hostil Jihočeský kraj. Ujal se společně s Jakubem Staříkem komentování olympijské regaty pro ČT sport a měl čas i na krátký rozhovor. 

Proč ses rozhodl ukončit kariéru?
Nejjednodušší odpovědí by byl můj věk. Ale těch důvodů je samozřejmě víc. Asi rozhodující bylo, že mi závodní windsurfing přestal přinášet takové potěšení jako dřív. Chyběla radost ze závodění, trénování a celého života kolem windsurfingu. A bez toho vrcholový sport nejde dělat, protože přípravou strávíte veškerý svůj čas. A já už bych chtěl čas věnovat rodině i dalším svým povinnostem.

Třikrát ses zúčastnil olympijských her. Kterou z těch kampaní sis nejvíc užil?
Každá z těch kampaní byla úplně jiná. Poprvé jsem usiloval o olympiádu již v roce 2008 v Pekingu a i v Londýně 2012 jsem byl ještě relativně mladý a sbíral jsem zkušenosti. Rio 2016 bylo pro mě hodně hektické, protože jsem se tam kvalifikoval až dodatečně na poslední chvíli, když nějaká země na hry neposlala svého závodníka a uvolnilo se jedno místo. A naopak kvalifikace do Tokia pro mě byla spíš překvapením, protože po Riu snížili o 10 míst počet účastníků. Myslel jsem, že to bude strašně těžké se kvalifikovat. Ale první kvalifikace byla na Gardě. Gardu mám rád, znám tam místní podmínky, hodně tam trénuji, takže se to podařilo poměrně dlouho před olympiádou. Nakonec jsme do Tokia letěli z Česka jen já a můj trenér Patrik Pollák.

Na co ze své dlouhé kariéry nejraději vzpomínáš?
Je toho spousta – vzpomínek, závodů, tréninků, míst, která jsem navštívil, zážitků... Je těžké něco vybrat… Asi mým posledním závodem byla kvalifikace letos ve francouzském Hyeres a pamatuju si, že můj první závod se odehrál také v Hyeres v roce 2003. Vzal mě tam tehdy ostřílený laserista Honza Čutka jako mladého začínajícího windsurfaře.

Na poslední olympijskou kampaň jsi přešel ze třídy RS:X na iQFoil. Jak složitá ta změna pro tebe byla?
Je to opravdu velká změna. Ale foil je zábavný, takže to pro mě byl impuls k tomu, abych pokračoval. Učil jsem se nové věci, a to mě bavilo. V posledních letech se ale začalo projevovat, že mladá generace, která na foilu vyrostla, má obrovský náskok a mé zkušenosti již na ně nestačí. Poslední kvalifikace nevyšla, měl jsem zlomený prst na noze a nesedly mi podmínky, které tam převládaly. Slalom mi dělal od začátku problémy a nedokázal jsem se v něm za celou kampaň zlepšit. A bohužel téměř celá poslední kvalifikace byly pouze slalomy. Mrzí mě, že se mi ten závod vůbec nepovedl, že jsem nedokázal podat svůj nejlepší výkon jakého jsem byl schopen, a že mě tam porazili závodníci, které jsem jinak běžně předjížděl.

Co budeš nyní dělat?
Musím doma natřít plot, čekají mě takové podobné práce. Jinak zatím nevím. Pravděpodobně pojedu jako trenér s juniory ve třídě Techno 293 na mistrovství Evropy a světa kam jejich trenér Jan Skřepek z pracovních důvodů nemůže jet. A pak uvidím, zda dostanu nějaké nabídky na trénování, nebo jestli úplně změním obor.

Budou tvoje děti surfovat?
To nevím, rád bych. Zatím jsou malé. Marušce je letos 9 let a zatím má k vodě poměrně odpor. A Honza se teď zamiloval do fotbalu, takže stále jen kope do míče. Uvidíme, jak se to vyvine, ale bylo by to fajn, kdyby se na windsurfingu svezli.

Díky za rozhovor a hodně štěstí v dalším životě.
Eva Skořepová

Foto archiv 
_____________________________________________________________________________________________________
Karel Lavický S windsurfingem začal v roce 2000 v olympijské třídě Mistral One design. Od roku 2005 závodil ve třídě RS:X, ve které se zúčastnil olympijských her v Londýně 2012, v Riu 2016 a v Tokiu 2022. V roce 2019 zvítězil v anketě Jachtař roku. Od roku 2022 závodil v nové olympijské třídě iQFoil a pokusil se o kvalifikaci na OH 2024 v Paříži. V roce 2020 byl také reprezentačním trenérem SCM pro třídy RS:X a Techno 293. Na Lipně pořádá ve spolupráci s populárním barem Davida Neumanna Windy Point kurzy windsurfingu.