Kondiční příprava mladých reprezentantů

Že je fyzická kondice závodníků důležitá v každém sportu, je asi každému jasné. Nejinak je to i v jachtingu, a proto je důležité se na fyzickou kondici zaměřit již od samého začátku. Kondiční přípravu mladých reprezentantů SCM a SpS má nově na starosti Johanka Nápravníková Kořanová.

Studovala obor Kondiční trénink na Fakultě sportovních studií na Masarykově univerzitě a zároveň je to výborná jachtařka s bohatými zkušenostmi. Proto může kondiční přípravu správně cílit nejen na jachting jako takový, ale dobře rozliší i specifika jednotlivých lodních tříd či rozdílné potřeby kormidelníků nebo kosatníků.

Jak vznikl projekt kondiční přípravy mladých jachtařů a jak ses k němu dostala?
Zástupci Českého svazu jachtingu o programu kondiční přípravy mluvili už dlouhou dobu a postupně pracovali na konkrétní podobě. Mým cílem nebo snem vždy bylo se podílet právě na kondiční přípravě jachtařů – spojení mého studia a vrcholového jachtingu, kterému jsem se věnovala, k tomu přímo vybízí. Před čtyřmi lety, když jsem obor začínala studovat, jsem oslovila Tomáše Musila jako předsedu Komise vrcholového sportu s tím, že bych mohla takovou práci někdy v budoucnu nabídnout. Vloni v létě se k přípravě plánu přidal trenér třídy Laser Štěpán Novotný, který vymyslel způsob, jak kondiční přípravu smysluplně realizovat. Řešili jsme hlavně, jakým způsobem kondiční přípravu vést, zda na dálku, nebo se potkávat, případně jak často se potkávat, když reprezentanti žijí ve všech koutech republiky. Štěpán navrhl, aby kondiční trenér připravil tréninkové plány pro reprezentanty, zároveň aby pro ně ČSJ nakoupil cvičební pomůcky a ti by pak měli povinnost několikrát do roka chodit na fyzické testy. A tento návrh jsme začali nyní realizovat.

Na otázku, jak se Johanka k práci kondiční trenérky dostala, odpověděl Ondřej Bobek, předseda Komise talentované mládeže: „V řešení byli trenéři Patrik Semerák a Jakub Vejvar, kteří se podíleli na přípravě Milana Koláčka, Tomáš Klíma a další. Johanka byla zvolena, jednak protože je nejblíž jachtingu, ale hlavně protože potřebujeme někoho, kdo s námi bude po malých krůčcích a vlastní proaktivitou budovat systém kondiční přípravy. Potřebovali jsme někoho, kdo na začátku nejen něco vymyslí, ale bude dlouhodobě v blízkém kontaktu se závodníky a trenéry. Z tohoto důvodu se jeví Johanka jako nejvhodnější kandidát.“

Pro koho tedy nyní kondiční plány připravuješ?
Mám na starost družstva SCM a SpS – tedy juniory tříd Optimist, Laser, 29er a Techno. U dospělých reprezentantů předpokládáme, že na fyzické kondici již sami pracují a spolupráci s kondičními trenéry mají nastavenou individuálně. Spolupracuji s trenéry jednotlivých družstev, dostávám od nich informace o jednotlivých reprezentantech, o plánovaných soustředěních a snažím se plány přizpůsobit jejich potřebám. Celkově jsou asi pro padesát reprezentantů.

Liší se plány kondiční přípravy pro jednotlivé třídy?
Ano, liší. Ale na druhou stranu není možné, aby kondiční příprava byla zaměřená jenom na schopnosti a dovednosti specifické pro výkon v jachtingu, musí být komplexní, aby se zabránilo jednostrannému zatížení. A vzhledem k tomu že pracuji s mládeží od 10 do 19 let je třeba přizpůsobit přípravu také jejich věku nebo dosavadní sportovní aktivitě. U každé motorické schopnosti (jako je vytrvalost, síla nebo rychlost) lze určit tzv. senzitivní období, kdy je její rozvoj snazší. To je potřeba v tréninku respektovat. V lednu a únoru měli všichni stejný plán, protože jsme na začátku sezony a není tudíž třeba dělat specifický trénink. Dva měsíce před vrcholem sezony pak bude Laserista trénovat jinak než ten, kdo jezdí na 29eru, kde navíc jiný plán bude mít kormidelník a jiný kosatník.

Jaké pomůcky reprezentanti dostali a jak jim předáváš plány?
Každý dostal svůj základní balíček, který obsahuje expandér, karimatku, bosu (balanční polokoule) a švihadlo. Do budoucna se počítá i s dalšími pomůckami. Všem jsem poslala dotazník, abych se o nich dozvěděla alespoň nějaké vstupní informace, protože za současné situace jsme se zatím nemohli potkat. Z odpovědí vyplynulo, že většina z nich má různé další pomůcky doma, takže je mohu do plánů zahrnout a trénink může být pestřejší. Tento trénink na dálku má svoje limity, hlavní je ten, že je nemohu při cvičení kontrolovat a opravovat. Natočila jsem videa jednotlivých cviků, v nichž vysvětluji, jak se mají cviky dělat správně. Proto musím najít rovnováhu obtížností cviků a pestrostí celého tréninku. Je potřeba, aby reprezentanti cviky pochopili a prováděli je správně, ale zároveň není možné absolvovat zimní přípravu s pěti cviky. Plány a videa jsem nahrála do tréninkových deníků Yarmill, který reprezentanti od letoška nově používají, a kde můžu na dálku kontrolovat, zda cvičí.

K tréninkovému deníku Yarmill lze přímo připojit chytré hodinky. Používají je reprezentanti?
Ne všichni reprezentanti mají sport tester. Pokud je mají, tak je mají připojené. Windsurfaři je mají skoro všichni, je to pro ně i pro mě skvělé, že oni nemusí nic vyplňovat a já vidím přesné údaje. Vše se nahraje přímo z hodinek. Je to výborná kontrola pro vytrvalostní aktivity, ale silový trénink se pomocí sport testeru nedá úplně přesně monitorovat, protože tepová frekvence není hlavní odpověď těla na dané zatížení.

Jaký sport tester bys reprezentantům doporučila?
Celý život používám testery Polar a jsem s nimi spokojená. Je to čistě moje osobní preference, protože jsem na ně zvyklá. Polar byl dlouhou dobu zaměřen pouze na vytrvalostní sporty – běhání, plavání, cyklistika, kde dává kontrola tepovky největší smysl. Ale třeba oproti Garminu nebo Suuntu jim trošku ulej vlak ve vývoji testeru pro běžné rekreační sportovce. Garmin má navíc pro jachtaře speciální model, ale jeho cena je pak někde jinde. Nicméně Polar, Suunto i Garmin jsou tři značky, které s Yarmillem spolupracují. Je důležité, aby si děti od útlého věku zvykaly, že by si měly vést nějaký tréninkový deník. Sport tester a Yarmill to určitě ulehčuje jak jim, tak nám trenérům – děti nemusí vypisovat tužkou do papíru, my trenéři zvládneme kontrolovat i na dálku.

Až skončí doba koronavirová, plánuješ osobní setkávání s reprezentanty? V jakém režimu?
Ráda bych se zúčastnila minimálně jednoho soustředění s každou třídou za rok, abych se se svěřenci občas viděla, měla možnost jim předvést a naučit je obtížnější cviky a zkontrolovat jejich provedení. Absolvujeme společně kondiční tréninky přímo na soustředění, což uleví reprezentačním trenérům, a já je při tom zkontroluji. Kdyby nebyly koronavirové restrikce, se všemi bych se v lednu potkala a lépe bych je poznala (takhle jsme měli schůzky online a dotazník). A samozřejmě bych s nimi udělala kondiční testy. Jejich konkrétní podobu nyní s předsedou Komise talentované mládeže Ondřejem Bobkem připravujeme. Starší reprezentanti budou chodit i na laboratorní vyšetření na spiroergometrii, pro všechny budou takzvané terénní testy ověřují konkrétní specifické schopnosti reprezentantů, které potřebují na vodě. Pro vyvažovaní je to třeba izometrická síla v dolních končetinách. A právě tyto specifické schopnosti mají rozvíjet tréninkové plány, které pro ně připravuji. Cílem testů je potom ověřit, jak děti plány plní, a být zpětnou vazbu pro mě, zda připravené plány správně fungují.

Jak by měl ideální kondiční trénink vypadat?
U dětí do 15 let by to ideálně nemělo vypadat jako kondiční trénink pro konkrétní sport. Ideální je pohyb všeho druhu, co nejširší spektrum a zábava, každý den aspoň 60 minut. Samozřejmě se do toho počítá i tělocvik ve škole, ostatní sporty nebo to, že na odpolední výtvarku dojdou pěšky. Realita je ale asi někde jinde, zvlášť v téhle době. Ode mě mají trénink naplánovaný třikrát týdně. Během toho času je třeba, aby se vystřídaly všechny motorické schopnosti – v tělocvičně je to jednoduché – rozcvička, opičí dráha, hry – děti běhají, hrají si a ani nevnímají, že trénují. Nyní jsou sami doma, takže vybíjenou si těžko zahrají. Nemůžu jim zadat, aby jeden běhaly a druhý den posilovaly. Nebavilo by je to a nevydržely by u toho. Takže jsem se snažila rozdělit trénink do různých částí a maximálně využít pomůcek. A předpokládám, že ty mladší si z toho vyberou třeba jen něco, a ty starší to zvládnou celé.

Podle mě by nebylo špatné dostat správnou kondiční přípravu i do klubů pracujících s mládeží. V Českém Yacht Klubu jsme tvoje plány již používat začali. Myslíš, že by se to mohlo podařit i v dalších klubech?
Určitě by to bylo skvělé. Nemám problém s tím, aby plány převzaly i kluby, naopak. Když jsme plány na kondiční přípravu vymýšleli, řešili jsme, od jakého věku děti do přípravy zahrnout. Do 15 let by měl být trénink taky zábava, takže by to spíš mělo být na jednotlivých klubech. To je sice pravda a určitě to dobře funguje ve velkých sportech jako jsou atletika nebo fotbal, kde je hodně dětí a všechny kluby jsou velmi podobně organizované a mají jasné metodické pokyny. Něco takového pro jachting zatím neexistuje. V rámci svojí práce se právě snažím vytvořit nějaké pokyny pro klubové trenéry, které by obsahovaly, co, kdy a jak by se mělo s dětmi dělat. Protože se nyní stává, že mladí jachtaři se v 15 letech dostanou do SCM a na nějakou kondiční přípravu nejsou vůbec zvyklí. Což určitě není kritika klubů, ale naopak protože jsme si toho vědomi, chceme pomoci.

Děkuji za rozhovor.

Připravila Eva Skořepová