Ve dnech 21.-23. 9. se na Nechranické přehradě uskutečnilo mezinárodní mistrovství České republiky v jachtingu v lodní třídě Létající Holanďan.
Na start se postavilo 32 lodí ze šesti zemí. V náročných jachtařských podmínkách, kdy vítr v nárazech dosahoval až 15 m/s, se odjelo 6 kvalitních rozjížděk. Silný vítr prověřil jak fyzickou, tak i psychickou připravenost posádek na vyvrcholení zavodní sezony. Na prvním místě skončila a mistry České republiky se stala posádka zkušeného kormidelníka Jiřího Hrubého s Romanem Houdkem na kosatce, která potvrdila letošní skvělou formu a obhájila titul ze sedmi předcházejících mistrovství v řadě.
A jak komentuje průběh závodu kormidelník vítězné lodě Jirka Hrubý:
„Několikrát denně jsem se chodil dívat na startovní listinu, která byla online, a s dětskou radostí sledoval, jak se přihlašují další a další zahraniční posádky často i super úrovně. A jak počet stále narůstal, tak rostl i počet telefonů v našem samozvaném organizačním výboru, aby všechno klaplo a na nic se nezapomnělo. Bylo prima, že lidí ochotných něco udělat pro uskutečnění tohoto podniku je rok od roku více.
V pátek přišel vítr až okolo třetí hodiny. Těsně před tím, než jsme šoupli loď do vody, rychle měníme kosatku za Heavy a jdeme na to. A jak byla úplně nová – letošní sezona je na vítr fakt ostrá, tak jsem trim úplně netrefil. Ale snažíme se, co to dá, ale pořád se pohybujeme za dvěma posádkami z Německa GER 30 a GER 98. Ale najednou je tady Ježíšek a má pro nás dárky. Vedoucí Alex přepálil snahu a převrátil se na halzu a Samuel se parádně uvedl a vjel do cíle z druhé strany. Takže jsme vykročili za obhajobou jedničkou, ale taky s dírou v lodi švýcarské kvality. Naťal nám ji úplně neuvěřitelně totiž Švýcar. A znovu a znovu opakuju – je to jen závod, nejezděte tedy jak ty hovada a znovu a znovu vidím, jak někteří jedinci jezdí jak ty hovada a je to pořád dokola a pořád ty stejné řeči, jak za to vůbec nemůžou. Takže večer moc nechybělo a byl jsem blízko několika inzultací a zřejmě doživotního distance. Druhou rozjížďku vyhráváme s pěkným náskokem.
V sobotu vítr funguje hned od rána a jde se na to. Fouká pěkný silný vítr a myslím, že si všichni závodění užívají. Peloton sice klasicky řídne, jak odcházejí staré kladky nebo ještě starší svaly, ale lodě co bojují, tak předvádějí pěkný sport. My trávíme obě rozjížďky cyklistickou terminologií „v úniku“ a v první dostává druhá loď v cíli 2 minuty a 40 sekund. Ve druhé jedeme druhé kolo bez spinakru, ať to nevypadá tak blbě. Pak následuje moje rozhodnutí po konzultaci s ředitelem – plout na břeh, dát pauzu na oběd a jít na druhé kolo dvou rozjížděk odpoledne.
Je třeba napsat, že ne všichni to přijali s nadšením, jak na břehu pofňukávali o zmařené šanci. No stalo se, já to vnímal tak, že morálka upadá a nějaký to pivko a buřtík na břehu povzbudí. Odpoledne se trať přesouvá dolů po větru k hrázi a jdeme na to. V páté rozjížďce si užijeme s Romanem trochu toho hořkého pelyňku. Po trojce s komfortním náskokem pelášíme pěkně správně doprava, maličko se to vylepší, a tak čekáme, až to zase spadne a otočíme doleva. A to se jen tak ohlídnu, jak si stojí ta parta za námi a jen třeštím oči. Změna asi 40 stupňů je vytáhla na prostředek a z našeho 300metrového náskoku je rázem 200metrová ztráta. Vztekám se místo abych trochu kormidloval a šup, už jsme sedmí. Pak jsme to uklidnili a díky naší rychlosti se proplazíme na dvojku v cíli.
Při čekání na další start jedeme ukázat palec nahoru vítězům a oceňujeme jejich výkon. To proto, že se to má, i když je to teda někdy fakt k vzteku. No a poslední jízda. Vítr byl pro nás úplně zběsilý, bloudíme po vodě jak převozníci, já tradičně nadávám – v cíli pětka a už mi dejte dneska pokoj. Změny jak blázen, ať jedeme kam chceme, tak vždycky se to otočí pro nás úplně špatně.
Tady musím moc poděkovat Blance a pochválit jí za tu ohromnou porci práce, co pro nás všechny zase udělala. I když se všichni, co chtějí pomoct, taky snaží, tak její klid a rozvaha a rychlost při našem cateringu je neskutečná. V našich skromnějších podmínkách to máme díky Blance opravdu pěkný – mám to srovnání jak je to venku a u nás, a tak ještě jednou Blanko díky. Jsi naše zlato a poklad.
Večírek byl moc fajn díky hudebnímu tělesu ze závodníků a myslím, že si to všichni náležitě užili. Další den se už nejelo a já byl opravdu rád, že ten vítr nebyl.
Tady se musím omluvit, že je ta reportáž trochu nějak jen o naší lodi, ale moc nemám informace o tom, jak to klapalo na palubách dalších našich hrdinů. Na bedně máme velkou radost, doprovodili nás tam GER 30 kormidelníka Alexe Antrechta a posádka Stephana FelseSUI 1. Jsme nějaký unavený, oba s Romanem jsme rádi, že tahle pro nás super úspěšná sezóna je u konce a my si dáme trochu oraz.“
1. Jiří Hrubý – Roman Houdek CZE
2. Alex Antrecht – Christian Kujan GER
3. Stephan Fels – Ulf Hugel SUI
.....
6. Petr Jelínek – Miroslav Hackl CZE
10. Petr Storch – Tomáš Palkovský CZE
Kompletní výsledky zde: www.sailing.cz/vysledky/181621
Kompletní fotogalerie zde: www.rajce.net/a15534653
Závod na ČT Sport:
Závod na Seznam TV: