Mistrovství světa mládeže v Texasu

V Texasu v sobotu 21. 7. skončilo mistrovství světa mládeže. A jak ho hodnotí trenér David Křížek?

Posílám poslední zprávu z mistrovství světa mládeže v Corpus Christi v Texasu. Skončil neuvěřitelný závod. Celý týden převládal vítr 14-20 uzlů, při teplotě vzduch 32*C přes den a 26*C v noci. Slunce, vlny a neuvěřitelné jachtařské souboje. 

Včera před startem poslední rozjížďky se na brífinku řešilo pravidlo 69. Tým Francie si zaskákal ve výtahu a ve 3. patře jej zablokoval pro celý hotel. To způsobilo řadu komplikací. Mnohem horší je ale problém švédské asociace. Jejich závodnice si totiž dala na instagram fotku, kde je na pláži se svou lodí a v pozadí je loď její soupeřky s australskou vlajkou. K tomu je pak hezký komentář ve smyslu: “Jsou skvělé jachtařské podmínky. Určitě si závod užijeme.” Na tom všem by nebylo nic divného, kdyby nepřišel komentář od dospělého závodníka z Iránu. Ten to okomentoval: “Za tohle Tě nezabiju, ale znásilním.” Všichni doufáme, že World Sailing tvrdě zasáhne a on už se na žádných závodech do smrti neobjeví.

V našem týmu panoval bojovný duch a na brífinku jsme se snažili všechny nabudit k maximálnímu výkonu v poslední plánované rozjížďce. Vítr byl opět silný, ale tentokrát byl stočený více zprava a změna stále nepřicházela. Byl jsem na okruhu 29erů, kde mi kluci Jára s Peťou udělali obrovskou radost. Vybudovali si dobrou pozici pro start. Nikoho pod sebe nepustili, dobře akcelerovali a hlavně konečně dobře stoupali. Drželi skvělou pozici a jeli dobře i takticky. Na návětrné bóji točili na 6. místě. Na zaďáku a především pak v bráně se sice propadli na 10. místo, ale ve druhém kole opět zamakali a v cíli se radovali z 8. místa. V konečném pořadí to bohužel nic nezměnilo, ale do dalších závodů jim to může hodně pomoci. Snad to předvedou hned za tři týdny na mistrovství Evropy v Helsinkách. 

Na okruhu 420 bojovaly Zuzka s Eliškou. Rozjížďka pro ně skončila 20. místem, které si odváží i v konečném hodnocení. Jednoznačně zlepšily spoustu věcí, ale ještě je čeká dlouhá cesta. Holky jsou strašně moc fajn, mají skvělé nasazení a určitě se vyplatí podporovat jejich jachtařskou dráhu.

Pro Lucku na Radialu to byl další náročný den, který zakončila 38. místem. Celkově 37. Lucka je moc fajn, ví jak závodit a má taktické zkušenosti, ale musí se rozhodnout co dál. Vzhledem k malé výšce je pro ni olympijský Radial nereálný. Důležité je ale tvrdě makat a doufat, že se brzo objeví nová kategorie.

Ben si závěr užil a s dojezdem 26 potvrdil svoji celkovou 27. pozici a roli nejúspěšnějšího závodníka naší výpravy. Vylepšil svůj loňský výkon a za to mu patří velká gratulace.

Jako trenéři jsme měli na vodě možnost sledovat radost i zklamání mladých závodníků. Byla tam spousta emocí. Na 29erech do poslední chvíle nebylo jasné jak to dopadne a ještě po odjezdu závodníků na břeh se počítalo. 1. a 2. místo na shodu a 3. a 4. místo také na shodu.

Pak se to konečně dopočítalo a kapitán vytáhl bednu nachlazeného piva a začalo se oslavovat. Sundali jsme tropiko, vytáhli ručně kotvu a loď zamířila do mariny. Australská trenérka ještě nadhodila, zda nepojedeme na plachty, ale rázně jsme ji umlčeli, protože s pivem v ruce se plachty těžko vytahují. Po chvilce se ale ozvala rána a z podpalubí začali vybíhat přidušení trenéři a od motoru se valil kouř. Ihned začala operace. Odpojení elektriky, obal na plachtu dolů, plachta nahoru a už jsme si to zas šinuli asi 7 uzlů. Pak kličkování přístavem na plnou hlavní plachtu, nácvik nájezdu na stání, další velké kolečko přístavem a šlo se na přistání. Myslím, že takovou posádku snů kapitán ještě neměl. Na palubě bylo hned několik olympijských medailistů a zkušených oceánských jachtařů. Vše klaplo na jedničku a po vyvázání lodě jsme společně dopili tu bednu piva. Ale nebojte se, zas tak moc toho nebylo. 

V boatparku už probíhalo předávání lodí. Vše se hodně protahovalo, ale nakonec se to nějak podařilo dobalit a odevzdat. Busem jsme pak odjeli do sídla Americké banky na závěrečný ceremoniál. Dlouhé proslovy, ale pak potlesk pro vítěze a party mohla začít. Nakonec se večírek nekonal na pláži, ale v hotelu. Naši se náramně bavili a ovládli taneční parket. Týmové kloboučky nebyly tak špatné. Jednoduše jsme je v davu vždy rozeznali. O půlnoci byla party ukončena, ale dav se přesunul k bazénu. Tam to neprošlo s ochrankou, tak se šlo za hotel, tam přijela policie, tak se část trhla a šla na pláž, tam chodila policie s baterkami a tak se šlo do hotelu a postupně se dav rozmělnil a zmizel na pokojích. Našim jsme nechtěli kazit radost z navazování mezinárodních kontaktů, ale sami pak moudře asi v 1 hodinu v noci zaveleli k ústupu. V noci pak ještě přijeli hasiči, ale to už jsme všichni tvrdě spali.

Byl to skvělý závod ve skupině skvělých lidí. Johy se výborně ujala role vedoucího týmu a dobře komunikovala i s Laser týmem v roli trenérky. Já musím za nasazení pochválit kluky na 29erech i holky na 420. Je jasné, že s výsledkem dvouposádek to vypadá špatně. Tvrdé podmínky nám moc nepomohly, ale nemá cenu se vymlouvat. Mám v plánu změnit tréninkový program a přesunout tréninkovou základnu nejspíš do Říma. Tam by se dalo od listopadu létat každý měsíc na jeden týden tréninku a na jaře se přesunout na Gardu a zpět domů. Ještě to budu konzultovat s vedením Sportovního úseku atp. Pokud chceme úspěch dospělých reprezentantů, pak musíme mít úspěšnou mládež. Balíme a těšíme se domů.

Výsledky

Laser Radial - chlapci - 58 národů
27. Ben Přikryl - 32,33,26,35,16,13,45,27,26

Laser Radial - dívky - 46 národů
37. Lucie Keblová - 35,38,37,37,36,35,36,39,38

29er chlapci - 25 národů
22. Jaroslav Čermák / Petr Košťál - 23,22,18,12,19,21,20,DNS,19,17,20,21,8

420 dívky - 22 národů
20. Zuzana Vychová / Eliška Vychová - 18,17,14,19,19,19,19,20,20

Hodnocení národů - 66 národů
CZE - 32. místo

Přečtěte si i další zprávy od Davida Křížka z průběhu závodu:

Pátek 20. 7.
Dnes udělám jen krátký souhrn dne. Už je celkem pozdě a zítra nás čeká velké finále. Ráno klasika. Zase jsem měl předsevzetí si dát cereálie a jogurt, ale když jsem viděl tu slaninku a vajíčka, opět jsem svůj vnitřní boj prohrál. Nicméně jsem to tradičně doladil spoustou ovoce, které je tu naprosto skvělé a obří kávou, která je tu naopak naprosto příšerná. Sám Ital mi říkal, že už týden neměl kávu, protože se to tu prostě nedá pít.

Dnešní předpověď - největší vedro a silný a ještě silnější vítr. Prostě jachtařský ráj. Na vodě jsem sledoval holky na 420 a dalekohledem kluky na 29erech. Holky se zlepšují, i když na výsledcích to zatím není vidět. Ve druhé rozjížďce konečně dobrý start. Odstavily jednu loď a nějaký čas držely i dobrou stoupavost a čistý vítr. Pak ztráta koncentrace, štrachání v lodi a opět propad. Měly dobré zaďáky, ale na bočák ztráta čtyř lodí na 50 metrech. Dojezdy 19 a 20. Snažím se holkám co nejvíce pomoci. Je vidět posun, ale chtělo by to normální člun a ne je vidět jen ze společné kajutové lodě zakotvené pod startovní čarou. Tím spíš je fajn vidět pokroky.

Na 29erech Jára s Peťou zlepšili starty i stoupavost a rázem z toho bylo 7. místo na návětrné bóji, ale pak jim nevyšlo tradičně lepší křídlo na zaďáka a byl z toho propad na 17. místo. Následně to pak zazdili 20 a 21. 

Lucka na Laseru dobře odstartuje, ale pak ztrácí a ztrácí. Je jasné, že je to nepoměr sil. Vždy když přicházím do boatparku, tak se trochu bojím procházet územím Laser girls. Jsou to fakt velký a těžký holky. Ať mi nikdo netvrdí, že jsou moje váhová kategorie. Je jasný, že ty které to myslí s olympiádou vážně pak vymění hmotu za svaly a stanou se z nich ty nejlepší atletky, ale tady si přijdu jak ve wrestlingovém ringu. Lucka nemá moc šancí a i ta fyzička chybí. Dnes 36 a 39.

Ben tvrdil, že nic nezmění, ale asi snědl něco špatnýho, protože už se mu zdaleka tolik nedařilo. Zajel škrtačku na 45. místě a následně to vylepšil na 27.

Já jsem stihl rozbor a po večeři vyrazil za kamarádama, kteří vloni také závodili na Phantomech a konec sezóny Extreme Series odjeli na GC32. Doufal jsem, že poznám klasický country-strip bar, ale nakonec jsme měli straz v baru “Ústřice.” Ihned jsem si vzpomněl na film Policejní akademie a bar “Modrá ústřice.” Vše dobře dopadlo. Byly ústřice, burgery, hranolky i sushi s mexickou salzou. Já jsem si dal dvě piva, dopsal pro vás novinky dne a jdu konečně spát.

Čtvrtek 19. 7.
Máme za sebou další náročný den mistrovství světa mládeže v Corpus Christi. O tom, že jsme v Texasu se zde přesvědčíte doslova na každém kroku. Velká auta, velcí lidé, velké domy. Kapitán na lodi se nám dnes chlubil obrovským revolverem. Když jsme se ptali na co to potřebuje, tak prohlásil, že prý na hady. Naštěstí jsme v moři žádné nepotkali. 

Dnes jednoznačně zazářil Ben na Laseru. Zlepšil starty, skvěle četl vítr a měl neuvěřitelné úvodní stoupačky. V první rozjížďce byl 6. na návětrné bóji. Ztrácel na bočák a zaďáky, ale nakonec dokončil na pěkném 16. místě. Ve druhé rozjížďce měl o něco horší start, ale po skvělé stoupačce točil návětrnou na 13. místě. Zlepšil techniku na zaďáku a nakonec dokázal pozici uhájit i v cíli. Celkově se posunul na průběžné 25. místo. Večer dostal pochvalu před nastoupenou jednotkou a do zítra nesmí nic měnit. Dokonce ani oblečení. Snad mu forma vydrží.

Lucka si dnes trochu polepšila dojezdy 36 a 35, ale na průběžném 37. místě to nic nezměnilo. 

Utrpení dnes nastalo na okruhu 29erů. Kluci málo stoupali a tak se nevydařil ani start a ani následná stoupačka. Navíc jim proklouzl uzlík v kuličce a začala jim padat kosatka a tak dojeli skoro poslední. Plastové kuličky tu navíc začaly vedrem praskat, tak zítra přejdou na uzlíkový systém. Po průjezdu cílem Jára skočil do vody a začal na převržené lodi výtah opravovat. Asistoval jim sice motorák, ale vše se protáhlo a kluci nestihli start druhé rozjížďky. V té třetí start na jistotu, ale opět málo stoupali a rázem se propadli. Nakonec 19. místo a 22. místo průběžně.

Na okruhu 420 bojovaly Zuzka s Eliškou. Zlepšily starty, i když si je za svoji kořist vybraly naprosto suverénně nejlepší Američanky, které vždy startují vedle nich. Slabinou byly bočáky, kde holky neuvezly spinakr. Nakonec dojezdy 19 a 19 a průběžné 20. místo.

Po dlouhém a náročném dnu jsme hned po večeři vyrazili s Johy na výroční mítink, kde se probírá současnost a budoucnost světového mládežnického jachtingu. Prakticky jsme se nic nedozvěděli a diskuse nikam nevedla. Víme jen, že Nacra 15 zatím nebude foilovat, což beru jako dobré rozhodnutí. Myslím, že C ploutve jsou dostatečně výkonné a kolizí je zde v této třídě víc než dost. Nakonec se řešila bezpečnost během závěrečného ceremoniálu a následná afterparty. Ta pravidelně končí velkým průšvihem. My jsme si náš tým vždy uhlídali, ale v Malajsii byl totálně zdemolovaný hotel a zasahovala pořádková služba, v Číně zasahovala policie atd. Je to každý rok stejné. Problém je, že zde v USA je konzumace alkoholu povolena až od 21 let a opilost mládeže se tvrdě trestá. Varovali nás, že podnapilé závodníky okamžitě zatknou a zavřou do vězení. Co ale vedoucí týmů nepotěšilo je, že zároveň zatknou i je jako zodpovědné osoby. Co ale nakonec trápí i mě je, že náš teamleader Johy je také pod 21 let, tak když zatknou ji, tak následně zatknou i mě a pak nebude nikdo zodpovědný, kdo by za nás složil kauci a dostal nás ven. Bude tedy nejlepší, když si náš tým nechá na alkohol přejít chuť. Místní lager Guns & Oil stejně není nic moc.

Středa 18. 7.
Druhý den mistrovství světa mládeže v Corpus Christi v Texasu byl o něco méně větrný. Od rána opět šílené vedro, ale tentokrát jen slabý větřík, a tak bylo téměř na padnutí. Ráno přípravný brífink a pak drobné úpravy na trimech. Dnes jsem jel na okruh 420 a Johy se věnovala tradičně Laserům. Oba jsme pak dalekohledy sledovali i dění na kurzu uprostřed, kde bojovali kluci na 29erech. 

Na okruhu 420 byl slabší vítr kolem 7 uzlů, který začal postupně zesilovat. Na startu si holky budovaly pozici, ale bylo vidět, že si s tím moc neví rady. Po nevydařeném startu ale neváhaly a velmi rychle se dostaly na čistý vítr. Stoupačku jely pěkně a udržely to i na zaďáka. Pak přišlo drobné zaváhání v bráně a trochu podjetá bójka, ale i přes drobné chyby v technice a trimu se jim podařilo držet 14. místo až do cíle. Skvělý výsledek. Kdyby to tak šlo dál. Vítr postupně sílil a přišel start druhé rozjížďky. Holky najely bojovně na pozici, ale nevšimly si, že v závětří mají zatím stříbrné Britky a v návětří vedoucí Američanky. Překvapivě jim tento start vyšel o něco lépe než ten první, ale i tak musely následně hledat cestu na čistý vítr. Tentokrát už to ale bylo složitější. Doprava to nešlo a vlevo to znamenalo jízdu na rychlost a podjíždění řady lodí. Postupně se propadaly a v cíli z toho bylo 19. místo. Holky se drží a často bojují v poli velmi zkušených závodnic, ale chybí lepší budování pozice na startu a taktika posledních stoupaček. Zatím 20. místo z 22 národů.

Kluci na 29erech Jára s Péťou dnes předvedli skvělou úvodní stoupačku a návětrnou točili na 4. místě. To ale neudrželi a postupně klesli na 12. příčku. V dalších rozjížďkách pak opět zadní pozice 19 a 21. Zatím tedy 22. místo z 25 národů.

Lucka zajela dvakrát 37. místo a to jí patří v celkovém součtu ze 46 národů. Je jasné, že kdyby zde byly podmínky jako na Balatonu, kde jela kvalifikaci, tak by to vypadalo lépe, ale tvrdé podmínky jí prostě nesvědčí. 

Naše naděje Ben si nejprve polepšil dojezdem na 26. místě, kdy předvedl skvělou stoupačku a parádní zaďák, ale ve druhé rozjížďce dojel dosavadní škrtačku na 35. místě, což není nikterak tragický výsledek. Nicméně celkově si pohoršil a je zatím na 36. místě z 58 národů.
Protože jsme se z vody dnes vrátili včas, tak jsem mohl se závodníky dvouposádek vyrazit do texasského akvária. Byla tam spousta krásných ryb a korálů, ale také chobotnic a dalších vodních potvor. Hlavní atrakcí pak byli žraloci, ale také delfíni. V akváriu byla možnost si na řadu zvířat sáhnout. Hladili jsme si žraloky, rejnoky, medůzy a Zuzka si pak během večeře mohla opatrně sáhnout i na našeho Laseristu. 

Druhý den je za námi a zítra se bude bojovat dál. Závodníci získávají neuvěřitelné zkušenosti a navazují kontakty se závodníky z celého světa a my trenéři domlouváme spolupráce pro další sezóny a doplňujeme informace. Tady se tvoří mládežnický jachting a tady vidíme nové tváře světového jachtingu. Navíc si pořadatelé hodně zakládají na ekologickém přístupu. Všichni pijí jen ze znovu použitelných lahví. Žádné plasty. Veškeré kelímky i tácky jsou kompostovatelné a na důkaz toho jsou zde i solární kompostovače. Žádné plastové tašky, kelímky, příbory. Prostě nic. Každý večer navíc běží přednášky na téma ochrany moří a oceánů a přes den jsou představovány dopady plastů na život pod vodou. Samozřejmě vše stojí obrovské prostředky, ale je to ta nejlepší cesta jak vychovávat budoucí jachtařskou generaci. 

Tak dobrou noc. Pivo naštěstí není v plastu, tak si jdu otevřít jednu plechovku.

Úterý 17. 7.
Tak dnes to propuklo. Ráno jsme se sešli v 8 hodin. Musím říci, že všichni jsou přesní doslova na vteřinu. To je základ fungování týmu a mám z toho radost. Bohužel nám Zuzka na snídani sdělila, že má nejspíš pohmožděný meniskus. Doporučil jsem jí, aby to stáhla a uvidíme jak se to bude vyvíjet. Po obrovské kávě jsme běželi na brífink vedoucích týmů. Tím je sice Johy, ale chodím tam taky, abychom na nic nezapomněli a vše závodníkům předali. Jinak Johy je super teamleader. Jednak sem přiletěla s týmem dopředu a nyní zařizuje spoustu věcí, vede v patrnosti program a pomáhá řešit např. doktora s Luckou, nebo roztržený spinakr s holkama, atp.

Před odchodem do mariny následoval brífink se závodníky. Bylo třeba je naladit na závodní vlnu, ale zároveň zdůraznit, že je to “jen” mistrovství světa. Cestou na start nás doprovázelo hejno delfínů. Je tady spousta dalších velkých ryb, ale o tom snad raději více až po regatě. Nejprve foukalo kolem 15 uzlů a vlny byly dobře sjízdné. Pak začalo ale přitvrzovat a vítr hodně rychle sílil. Do večera narostly i pěkné vlny a nastala divočina. Na okruhu Laserů si dobře vedl Ben, který sice nestartoval podle svých představ, ale dokázal jet dobře takticky a s dojezdy 32. a 33. je zatím na 30. místě z 58 národů. Lucce tyto podmínky moc nesvědčí a navíc se zhmožděným kotníkem se také nejede nejlépe. Po dojezdech 35. a 38. je zatím na 37. místě ze 46 národů. Velkým zklamáním dnes byli kluci na 29eru Jára s Peťou. Špatně startovali a chyběla jim rychlost. Navíc se nevyhnuli několika převržení, což je odsunulo s dojezdy 23, 22 a 18 na 22. místo z 25 národů. Zítra zvětšíme průhyb a dynamičnost stěžně a uvidíme. Naopak příjemným překvapením byly holky - Zuzka s Eliškou, které se dnes ani jednou necvakly. Sice Elišku třikrát smetla vlna, ale vždy to nějak ustály. S dojezdy 18 a 17 jsou zatím na průběžném 18. místě z 22 národů. Jejich trim zatím necháme. Dnes před závodem ještě zvětšily průhyb a zdá se, že s rychlostí nemají problém. 

Dnes to byl strašně dlouhý den. Závodníci to odjeli poměrně rychle, ale já byl na vodě od 10:45 až do 19:15h. Rychlá večeře, rozbor dne, rychlá zpráva pro vás a padnout a spát. Držte palce ať mají výsledky zlepšující tendenci.

Pondělí 16. 7.
Dnes byl v Corpus Christi v Texasu druhý a poslední tréninkový den před zahájením mistrovství světa mládeže. Do regaty je přihlášeno 382 mladých jachtařů v 9 lodních třídách na 265 lodích ze 66 národů světa. Český jachting bude reprezentovat 6 závodníků ve 4 kategoriích. 

Ráno jsme dnes zahájili rozplavbou v moři, které se přes noc nepochopitelně ochladilo na 28*C. Po snídani ihned začala příprava lodí. Eliška se Zuzkou si na 420 nechaly nalepit nové lepenky na chlopně a opět trochu zvětšily záklon. Změnily výšku kosatky a doladily ještě pár potřebných detailů. Na vodu jako první vyplouval Ben na Laseru Radial. Lucka nakonec zůstala na břehu a po dohodě se rozhodla ještě pošetřit poraněný kotník. Ben si trénink užil. Měl dobrou rychlkost na stoupačku a dařilo se mu i dobře sjíždět vlny. Hodně se pro něj bude rozhodovat na startech, ale ty reálné přijdou až zítra. Do stále sílícího větru pak vyjeli i Jára s Peťou na 29eru. Dobře budovali pozici na startu, ale ten byl nakonec zrušen. Nicméně pole lodí stejně vyrazilo na trať a nedbalo pokynů rozhodčích. Kluci chvíli váhali a pak také vyjeli na okruh. Otestovali si jedno kolo a celá flotila byla poslána zpět na břeh. Vítr stále sílil a na vodu vypluly Eliška se Zuzkou na 420. Podmínky už byly hodně tvrdé a na jejich okruhu byl vítr ještě silnější. Neměly problém s rychlostí, ale v plachtách bylo stále příliš výkonu. Také si otestovaly závodní trať a následně zamířily na břeh. Cestou se ale převrátily a zapíchly stěžeň do dna. Plachta byla v horní části od mazlavého bahna a stavění následně odnesl spinakr, který odletěl a napích se jim na vrchol stěžně. Díra byla od lemu k lemu. Přistání v příboji bylo už také pro všechny závodnice hodně divoké. Všichni jsme naskákaly do moře a chytali přijíždějící lodě. Zuzka vytáhla kormidlo a při dlouhém surfu z vlny jí následně odstředivá síla vystřelila z lodě. Naštěstí Eliška v klidu odhalzovala a po obratu k nám opět najela. Pak už to byla pohoda. Podmínky jsou tu opravdu tvrdé a závod bude hodně náročný. Zejména během odpoledních rozjížděk. Holky pak vyměnily spinakr a musí nechat udělat opět nový polep přes chlopně. Rovnou jsme zvětšili průhyb. Snad už tam bude 8+. Zítra je třeba vše ještě doladit.

V 17 h už jsme seděli v autobusu a mířili na slavnostní zahájení šampionátu. Tam se to hodně vleklo, ale nakonec vyrazil průvod závodníku s vlajkoslávou na promenádu, která končila až v sídle Americké banky na pódiu. Zde pak proběhl tradiční ceremoniál slévání vod z celého světa. Pak proslovy a další proslovy a další a pak drobná vzpoura a úprk na raut. Už to nikdo ze závodníků nemohl vydržet. Pak přišla na pódium místní country kapela a po chvíli nastal čas k ústupu. Večer jsme měli motivační brífink a předzávodní přípravu. Jdeme spát. Zítra to vypukne.