MS BIC Techno 293

Puerto Sherry, 25. 10.–2. 11. 2019
 
Tak právě skončila pro mladé windsurfery sezóna 2019, a to tím nejlepším zážitkem, účastí na mistrovství světa ve třídě BIC Techno 293 ve španělském Cádizu.

 
Letos se zúčastnila velmi početná skupina 13 českých dětí, a to ve všech vypsaných kategoriích (U15 – dívky, chlapci, U17 – dívky, chlapci). Celkem se MS zúčastnilo 369 juniorských jachtařů z 36 zemí všech kontinentů, což znamenalo tu nejvyšší možnou konkurenci.
 
Na tento vrchol sezóny se všichni připravovali velmi poctivě, proběhl týden před začátkem závodu intenzivní trénink pod vedením našeho olympionika Karla Lavického. Ten byl obzvláště koncipován na zvládnutí těžkých podmínek Atlantického oceánu, tj. velké vlny, silné proudy. V těchto náročných podmínkách si všichni závodníci museli ve velmi krátkém čase osvojit hlavně akceleraci na startu, která je pro takovýto typ regaty naprosto klíčová. A musím říci, že se tyto tréninky vyplatily. Všichni od začátku podávali výkony na hraně svého maxima a někdy i více.
 
Mimo děvčat v U15 byli všichni rozděleni z důvodu početného pole na 2 skupiny, následně s postupem do zlaté či stříbrné. Závod začal spíše ve slabším větru, což bylo pro všechny zklamání, protože se těšili na skluzové podmínky. Nakonec se ale dokázalo odjet 9 až 12 rozjížděk (dle skupin), a v posledním dnu i v silnějším větru.
 

V půlce závodu se do zlaté skupiny prosadili jak Tibor, tak Adam Nevelöšovi. Je vidět, že v tomto roce zase výkonnostně poskočili, a že se vyplatila jejich účast v italském poháru BIC Techno. Oba dokázali, že je pro ně samozřejmostí závodit v poli 50 jachtařů, a dojezdy v rozjížďkách zlaté skupiny (Tibor 4,13 a Adam 11,12) to potvrdily. Celkově Tibor obsadil 19. místo z 89 závodníků a Adam 21. místo ze 139 juniorů, což dává pro příští rok velký příslib.
 
Nejpočetnější zastoupení (5 závodnic) jsme měli v kategorii dívky U15. Tam se obzvláště projevil týmový duch, kdy většina děvčat dojížděla standardně do 15. místa. Nejlépe celkově skončila, a to na 9. místě, Kristýna Chalupníková, když po úspěšném ME v Izraeli potvrdila, že patří do světové Top 10. Velký výkonnostní posun ukázala Nela Sadílková 13. místem, kdy i ona několikrát měla dojezdy v první desítce (6,9). Nikol Říčanová zase zaznamenala nejlepší dojezd v rozjížďce ze všech českých závodníků, a to skvělé 2. místo, celkově skončila 15. Markéta Štěpánková také udělala velký posun dopředu (23. místo). Pro všechny z ročníků 2006 je to předpoklad, že příští sezónu budou určitě atakovat znovu Top 10. Štěpánka Matoušová statečně bojovala, některé její starty byly excelentní, ale jelikož to byl její první velký závod, tak i sama může být vcelku spokojena s 47. místem z 59 závodnic.

 
Podobné se dá říci i o Ondrovi Parchomenkovi v kategorii U17 (celkově 118. ze 137 juniorů), který si vybral nováčkovskou daň za první velký závod. U Ondry škoda jedné zrušené rozjížďky, která byla ukončena těsně před posledním zaďákem, kde byl na perfektním 15. místě.
 
Další dva závodnici v U15, David Drda a Honza Kuchař, sice nepostoupili do zlaté skupiny, ale jejich některé dojezdy ve stříbrné skupině (David 4,10, celkově 51 a Honza 13,15 celkově 62 z 89 účastníků) ukázaly, že se také nemají za co stydět, a to přestože David bojoval se slabým větrem a Honza občas ještě s technikou jízdy. Příští rok to budou mít v U17 doopravdy těžké.

 
Naše tři závodnice v U17 dívky se sice také dostaly „pouze“ do stříbrné skupiny (konkurence byla doopravdy velká), ale tam již dokázaly bojovat vepředu. Přestože Kristýna Piňosová patří ještě věkově do nižší kategorie, tak měla v některých rozjížďkách výborné dojezdy 9,11, celkově 54. místo. Pevně věřím, že ji příští rok minimálně zlatá skupina nemine. Z Kačky Altmanové a Báry Švíkové se stávaly každý den větší a větší bojovnice, Kačka zajela 7. a 10. místo v rozjížďce, kdy se poslední den posunula hned za Kristýnu na 55. místo. Bára se umístila na solidním 67. místě (dojezdy ve stříbrné skupině 2x 16. místo). V této kategorii startovalo 87 juniorek.
 
V celkovém hodnocení tedy musím znovu vyzdvihnout týmový duch, který všem pomáhal k lepším výsledkům a snahu naslouchat radám trenéra. Je doopravdy vidět, kolik toho Karel s dětmi odpracoval a kam je za tak krátkou dobu posunul. A samozřejmě nemohu zapomenout na suport team Katka, Martina a Romana, které do svého kuchařského umění daly doopravdy srdíčko 😊.
 
Již teď se všichni těší na sezónu 2020, která začíná pro některé už v prosinci 2019, a kde jinde než v Puerto Sherry.
Sepsal Kuchťa