Úspěšná premiéra lodě WARATAH na Centomiglii

Centomiglia je největším závodem pro sportovní lodě všech kategorií na Lago di Garda. Má dlouhou tradici, letos se jel již 68. ročník.

Naše posádka ve složení Jiří Kvasnička – kapitán a hlavní plachta, Zdeněk Kacálek – kormidlo a Josef Neuvirth s Petrem Kouřilem – trimeři  kosatky, genakru a codu zero se letos zúčastnila s novou lodí. WARATAH je loď spuštěná na vodu v polovině května. Jedná se o T-boat 830 od australského designéra Thompsona. V Čechách je druhou lodí tohoto typu, tou první je HEBE IV. Zdeňka Sünderhaufa, který je jejím kapitánem. Obě lodě se letos zúčastnily  Centomiglie a byl to jejich první vzájemný souboj. Mají sice shodný trup, HEBE IV má ale naklápěcí kýl. Oproti tomu WARATAH je lehčí díky rozsáhlému použití karbonu při stavbě a na pevném kýlu nese o cca 120 kg (celkem 500 kg) těžší ,,bombu“. Další devízou HEBE IV byl zkušený Milan Koláček na kormidle.

Předpověď větru byla dlouhodobě špatná, dopolední termika ze severu několik dní téměř nefungovala, a když tak pouze do 5 m/s. Odpoledne od jihu bylo ještě hůř…  Kvalita tréninku v těchto dnech odpovídala špatným podmínkám. Start závodu byl naplánován na sobotu. 8. 9. na 8.30 a rozhodčí čas dodrželi. Vyplouvali jsme do cca 3 m/s, ale 20 minut před startem začal vítr zesilovat. Narychlo jsme uklidili ze stěžně na čelen připravený rolovací code zero. Skončil v podpalubí, aby v zesilujícím větru nebrzdil a nerušil proudění na náběhu kosatky.

Chvilku jsme zvažovali i zrefování hlavní plachty, start se ale blížil, z cca 190 lodí na startu jsme zahlédli ref asi jen na čtyřech, tak jsme vystartovali na plnou plochu hlavasky. Předpokládali jsme, stejně jako většina, že vítr o síle cca 8–10 m/s nevydrží déle než hodinu. Byla to chyba. Během pouhých 10 minut po startu vítr ještě zesílil na 12–13 m/s a nám začaly starosti. Vyploštěné plachty se zkrabatěly, nové výtahy prošly poprvé takovou zátěží a vytáhly se… Dotažení během závodu nepřicházelo v úvahu, ztráta vzniklá úkony pro dotažení by byla příliš veliká, do refu se nám také nechtělo. Zhruba po hodině vítr trochu zeslábnul na cca 8–10 m/s. Jelo se nám trochu lépe.

První točný bod pod pevností u Malcesine pouze usměrnil startovní pole na pravé křídlo a pokračovalo se v křižování, začalo se nám dařit, předjeli jsme několik lodí, vítr ale znovu zesílil a trápení pokračovalo. Poté začaly proti nám doslova létat na genakry první katamarany, po nich Libera… A zanedlouho také HEBE IV. Letěla okolo nás na genakr tak 15 uzlů a my jsme návětrný točný bod u Limone ještě ani neviděli. Po jeho otočení jsme také (konečně) vytáhli genakr a na chvíli se svezli 15–16 uzlů. Vítr brzy zeslábnul. Dostali jsme se do ,,slapského“ režimu, vítr slábnul a přeskakoval, postupně se ze severního změnil přes východ a jih na jihozápad. Těsně před cílem na západní. To trvalo cca 9 hodin z těch téměř 14 strávených na trati. Provedli jsme mnoho výměn kosatky za code zero, poté za genakr a zase zpět. Vystřídali jsme všechny režimy od křižování po zadobok. A hlavně jsme pořád někoho dojížděli a předjížděli. Poslední tři hodiny závodu už byly za tmy, velká část lodí rozsvěcí světla jen při míjení (italský folklor), je to dost nepříjemné i nebezpečné…

Neměli jsme ponětí, kolik lodí je před námi. Tradiční vítězové – Švýcaři na T-780 VUVUZELA byli před námi o pouhých 8 minut… Celkově jsme skončili 14., z jednotrupých lodí včetně trapézových speciálů devátí. Na to trápení v silném větru nakonec super výsledek. A hlavně cenné zkušenosti, víme jak loď vylepšit a zrychlit, mimo jiné i změnit záklon stěžně. Až na břehu jsme se dozvěděli, že HEBE IV je za námi a my jsme druzí v naší skupině. Posádka HEBE IV měla smůlu a při genakrových kurzech výrazně ztratila u východního břehu, kde vítr nečekaně zeslábnul. Po výborném závěru skončila třetí ve skupině. Kuriozitou je, že v naší skupině startovalo sice jen deset lodí, ale ze šesti států.        
Zdeněk Kacálek

Nová loď Jiřího Kvasničky T-boat 830 WARATAH na Slapech při Truc regatě YACHT –  Foto Alexandr Lochman