Oslava 30 let olympijské třídy Laser (dnes ILCA) na Nových Mlýnech v rámci Burčákové regaty byla mimořádně povedená! Na startu se sešlo 51 závodníků třídy ILCA 7 a 23 závodníků třídy ILCA 6. Tato vysoká účast svědčí o nynější síle této lodní třídy v Česku!
Někteří se vrátili na Laser po mnoha letech, mnozí proti sobě nikdy nezávodili. Sešli se bývalí i současní olympionici i mladí juniorští reprezentanti. Kromě toho se na vodu přidalo dalších 120 závodníků lodních tříd Evropa, Finn, Fireball, Cadet a 420. Ve třídách ILCA 7 a Evropa se udělovaly mistrovské tituly, které získali Viktor Teplý (ILCA 7) a Štěpán Sivý (Evropa).
Na okruhu tříd ILCA 6 a 7 a Evropa se začalo závodit už v pátek, kdy se odjela jedna rozjížďka. V sobotu se na druhém okruhu přidaly i ostatní třídy. Na vodu se šlo až odpoledne a za slabšího větru odjely některé třídy dvě a některé tři jízdy. V neděli přišel pěkný čerstvý vítr, který všechny řádně prověřil a umožnil odjet plánované čtyři rozjížďky.
Atmosféra na břehu byla stejně tak výjimečná jako na vodě. Společenský večer se konal v sobotu, kdy hrála kapela Ve stanici nelze. Organizátor akce Karel Hrubý připravil grilování, pamětní trička a také výstavu historických fotografií, které připomněly úspěchy a vývoj lodní třídy Laser v Česku.
Historické fotky
První závod třídy Laser na Nových Mlýnech - květen 1994
Rozhodčí Karel Luksch, který byl přítomen u prvního závodu Laserů v Česku, vzpomíná s úsměvem: „Upřímně si ten závod před 30 lety nepamatuju, ale jsem rád, že se tehdejší účastníci dnes opět sešli. Je to skvělá parta, a některé z nich jsem zažil ve Sportovním centru mládeže. Je příjemné je tady vidět zase všechny pohromadě.“
Karel Hrubý, jeden z prvních Laseristů a organizátor akce, si na začátky třídy Laser v Česku pamatuje: „Pamatuji si to jako dnes, jak nás s Martinem Trnavským v roce 1994 táta zavezl na Mlýny, že si potrénujeme. Bylo zataženo, nefoukalo, ale šli jsme na vodu. První závod následoval, tehdy jelo jen osm nebo deset lodí, ale bylo to náročné, vítr byl silný a všichni jsme se několikrát vykoupali. Tehdy to byl začátek něčeho velkého. Dnes, o 30 let později, se nám sešlo přes 70 lodí a já jsem neskutečně rád, že tolik lidí přijelo. To, že se podařilo třídu udržet takto aktivní, mě nesmírně těší. A někteří se už nechali slyšet, že začnou zase aktivně závodit. Vloni se mi líbila oslava 130 let jachtingu, tak mě napadlo, že bychom mohli 30 let Laseru také oslavit, a jsem rád, že se to povedlo.“
Martin Pospíšil, dlouholetý závodník mimo jiné třídy Laser: „Jsem překvapen, že už je to 30 let, co jsme tady na Mlýnech jeli první závod na Laserech. Byl to krásný hodně větrný závod. Na Laser jsem nastoupil jako reprezentant z Finna, kde jsem byl zvyklý na dovažovací vestu, a říkal jsem si nějaký Laser, to bude pohoda. A pak jsem plaval celý zaďák, asi pětkrát jsem se převrátil. Bylo to hodně výživný a hodně mokrý. Vyhrál to tenkrát Martin Trčka, nepřevrátil se tolikrát. Takže měl motivaci do dalších olympijských let. Letošní závod je skvělý, sice na vodě je to dřina, všechno mě bolí, už nejsem nejmladší, ale potkal jsem tady spoustu kamarádů.“
A co na to Martin Trčka, olympionik a jedna z hlavních osobností českého Laseru: „Pamatuju si ten první závod, bylo to v květnu před 30 lety právě tady na Nových Mlýnech. Skoro všichni jsme se koupali, protože jsme vůbec nevěděli, jak s těmito loděmi správně jezdit. Ani lodě rozhodně nevypadaly tak, jako dneska. Vypadaly jako někde na dovolené v hotelové půjčovně. Ale právě tehdy začala má olympijská cesta. Postupem času jsme se všichni zlepšovali. Protože okolní země na tom byly podobně, také nakoupily několik lodí, začala se organizovat česko-slovensko-maďarská interliga, které se říkalo Dunajský pohár. Připojili se k ní i Rakušané. Závody se konaly v zemích, kterými protéká Dunaj, kromě nových Mlýnů také na Balatonu, Neusiedlersee a na Slovensku. Zajímavostí je, že Maďaři, kteří se vždy snažili jít vlastní cestou, se rozhodli loď Laser okopírovat, a vyrobili ji sami. Pojmenovali ji „Šiklo“ – což je malý had, který žije na Balatonu. Loď byla přesnou kopií Laseru, takže světová asociace třídy Laser rychle zasáhla a výrobu zakázala.
Nejdřív byl jen Laser Standard, který se stal olympijskou třídou pro muže v roce 1996 v Atlantě. Potom vznikl Laser Radial s menší plachtou – ten se stal olympijskou třídou pro ženy až v Pekingu 2008 – a pak přišel ještě Laser 4.7 pro mládež.
O kvalifikaci do Atlanty jsme se vůbec nepokoušeli, nicméně o Sydney 2000 jsme již bojovali, začali jsme objíždět světové poháry. Kromě mě ještě Jiří Bělunek a Karel Hrubý. Na další kampaň se přidal Jan Čutka. Já jsem se kvalifikoval na olympiády v Athénách a v Pekingu. V Londýně a v Riu pak startoval Viktor Teplý. Pamatuju si, jak jsme v Melbourne spolu poprvé závodili. On tehdy ještě jako junior jezdil na Radialu a z drsných podmínek, které tam panovaly, byl v šoku… Poté se k olympijským kampaním připojili další závodníci bratři Halouzkové, Štěpán Novotný, Ben Přikryl, Ondřej Teplý… Mezi závodníky vždy panovala určitá rivalita, ale na druhou stranu jsme byli parta, která držela a dodneška drží hodně pospolu. A třída Laser, dnes už tedy ILCA 7, v Česku pokračuje dál, což je skvělý.“
Také na Radialu byla na olympiádě v Londýně a v Riu Veronika Kozelská Fenclová a dnes máme další závodnice, které olympijskou kampaň v této třídě ILCA 6 dělají.
„Byl jsem moc rád, že přijel Martin Trčka a že jsme si vůbec poprvé proti sobě zazávodili. Mám radost, že nás bylo na startu tolik a že nám nakonec i pěkně foukalo. Odjeli jsme mnoho rozjížděk a byla to skvělá akce, která ukazuje, že třída Laser má v Česku budoucnost,“ připojil se Štěpán Novotný, místopředseda ČSJ ředitel sportovního úseku, trenér a bývalý reprezentant.
Olympionik Viktor Teplý, vítěz jubilejního závodu dodal: „Je hezký vidět v Česku tak velké závodní pole. Po dlouhé době jsem si pěkně zazávodil. Jsem rád, že přijeli i závodníci, kteří už dlouho nejezdí. Moc rád jsem tady viděl Martina Trčku a ostatní z generace před námi. Už je to dlouho, co jsme naposledy proti sobě závodili…“
Také další z reprezentantů, jeho bratr Ondřej Teplý, hovořil o emocionální stránce setkání: „Třicet let Laseru je úžasné výročí. Je neuvěřitelné, kolik lidí se sešlo, někteří z nich jsou přátelé, které jsem roky neviděl. Bylo skvělé se s nimi opět potkat a zazávodit si. Těch 50 lodí na startu byl fantastický pohled, tak velký závod tady v Česku v této třídě snad nikdy nebyl.“
Jiří Hýža, místopředseda ČSJ, vzpomíná na začátky třídy Laser v Česku: „Pamatuju si, jak tehdejší předseda ČSJ Karel Bauer přivezl prvních několik Laserů. Nikdo z nás pořádně nevěděl, jak s nimi jezdit, ale to nás nezastavilo. První závod byl tady na Nových Mlýnech a pamatuju si, že se tam většina z nás jen koupala, protože jsme s tím pořádně neuměli. Karel Bauer nám ve Francii pak objednal zkušeného trenéra, který nás naučil, jak máme loď trimovat a seřizovat, abychom jeli rychle, abychom se alespoň přiblížili konkurenci v zahraničí. Zásluhou Karla Hrubého, který si dal tu práci a všechny kluky obvolal, jsme se tady letos sešli v tak hojném počtu. Úžasné je také to, kolik máme nyní ve třídě ILCA mladých závodníků, kteří přišli z Optimistů, a že se nám podařilo podchytit talenty, kteří pokračují dál. Důležité je, abychom s nimi dál pracovali a věnovali se jim.“
Jak ukázala tato akce, ILCA je stále jednou z nejsilnějších lodních tříd v Česku. Závodníci všech věkových kategorií od juniorů až po olympioniky se stále aktivně zapojují do závodů.
Radim Vašík, předseda ČSJ, se k tomu vyjádřil: „Je úžasné vidět, jak se třída Laser za 30 let rozvinula. Dnes jsme měli na startu dohromady více než 70 lodí ILCA 6 a 7, což je obdivuhodné číslo. ILCA stále zůstává jedním z pilířů českého jachtingu a díky mládežnickému programu věřím, že jeho budoucnost je stále velmi slibná.“
Laser je nejen lodní třídou s bohatou historií, ale také třídou s jasnou budoucností. Významné akce jako tato připomínají, že jachting v Česku má silné kořeny, a tato lodní třída bude hrát důležitou roli i v dalších olympijských letech.
Třída ILCA 7
1. Viktor Teplý (Jachtklub Brno)
2. Jakub Halouzka (MYK)
3. Štěpán Novotný (JK Cheb)
Třída ILCA 7 junioři
1. Jan Valenta (YC CERE)
2. Jan Bělík (Baník Sokolov)
3. Michal Rais (SK Štětí)
Třída Evropa
1. Štěpán Sivý (Slavoj Hluboká)
2. Marek Směšný (JK Prostějov)
3. Tomáš Mlejnek (SK Štětí)
Třída Evropa ženy
1. Michaela Bobková (JK Cheb)
2. Vendula Škráčková (JK Ostrava)
3. Šárka Bauerová (YC CERE)
Třída ILCA 6
1. Jiří Tomeš (JK Česká Lípa)
2. Jeremiáš Přikryl (LS Kroměříž)
3. Jan Fikáček (Sokol Palkovice)
Třída ILCA 6 dívky
1. Beáta Dokoupilová (Jachtklub Brno)
2. Helena Hýžová (Jachtklub Brno)
3. Tatiana Bělunková (Baník Ostrava)
Třída Finn
1. Rudolf Lidařík (YC LS Brno)
2. Ladislav Hyrš (YC Ostrava Poruba)
3. Jiří Hýža (Jachtklub Brno)
Třída Fireball
1. Jiří Parůžek a Jakub Košvica (JK Toušeň, YC LS Brno)
2. Martin Kubový a Jan Will (YC Pardubice, Lokomotiva Plzeň)
3. Jakub Nápravník a Johana Nápravníková Kořanová (YC Neratovice)
Třída 420
1. Zuzana Vychová a Eliška Vychová (YC Neratovice)
2. Oliwia Michalewicz a Leon Baniewski (Polsko)
3. Filip Veselý a Jan Joachimsthaler (ASK Lovosice)
Třída Cadet
1. Sebastian Czerwiński a Mateusz Dudziński (Polsko)
2. Maria Sajewicz a Victoria Helle-Blocka (Polsko)
3. Antoni Gabryszewski a Natalia Staszewska (Polsko)
Třída Cadet junioři
1. Ignacy Nisiewicz a Marcel Mikuczewski (Polsko)
2. Vojtěch Krchňavý a Karolína Jiránková (YCR Roudnice)
3. Krystian Michalewicz a Filip Sawicky (Polsko)
Kompletní výsledky zde: https://www.sailing.cz/vysledky/242164
Foto z vyhlášení Jaroslav Ircing, Pavel Štursa a Ivana Novotná
Foto z vody Eva Skořepová
Historické fotky archiv Karla Hrubého
Všechny fotky ze závodu ke stažení zde: http://gofile.me/52A2D/BnYqgXD9V