Ve Španělsku se odjel šestnáctý ročník regaty Trofeo Euromarina Optimist Torrevijeja. V průběhu skoro celého závodu panovala nad jižním Španělskem talková výše. Počasí bylo nádherné, tedy alespoň po teplotní stránce. Teplota byla určitě vyšší, než bývá uprostřed léta na Lipně. Nicméně to také znamenalo, že šance na vítr byly velmi mizivé.
Do závodu nastoupila nabitá konkurence závodníků. Z evropské špičky nechyběl takřka nikdo. Maximální kvóta závodníků stanovená pořadatelem byla dosažena dokonce více než dva měsíce před závodem. Z celkových 420 lodí zde Česko reprezentovalo 8 našich závodníků.
Čekání se stalo dominantním prvkem tohoto závodu. Na břehu jsme čekání využili k důkladné kontrole nastavení plachet, prozkoumávání přístavu či navazovaní nových kamarádství. Sledovali jsme vyplutí tradiční středověké obchodní lodě anebo zakotvenou španělskou ponorku. Také jsme se seznámili se závodníky z jiných zemí. Třeba Dánem, který všechny oslovoval arabským „habibi“. Kluci se také zúčastnili ožehavé diskuze s Portugalci na téma, kdo je lepší fotbalista, zda Messi nebo Ronaldo.
Po mnoha hodinách čekání na břehu i na vodě se první den podařilo pro tři skupiny ze čtyř odjet jednu rozjížďku. Ke konci rozjížďky se v silném proudu a velmi slabém větru řadě lodí nedařilo dokončit včas, respektive vůbec se pohybovat směrem k cíli.
Další den byl velmi podobný, byť alespoň proud byl slabší. Čekání od brzkého rána do setmění vyneslo opět jednu rozjížďku pro tři skupiny. Z našich si nejlépe si vedl Marek Štolba, který po dvou rozjížďkách měl dojezdy 16 a 23, a tudíž měl nakročeno do zlaté skupiny. Stabilní dojezdy v půlce pole zaznamenala Matilda Košíková.
Třetí den byl vítr opět velmi slabý. Komise již na ranním coach meetingu naznačila, že udělají vše proto, aby dokončili celkem 4 rozjížďky a byla hotová kvalifikační část závodu. Dojela se tedy nejprve druhá rozjížďka pro červenou a bílou skupinu. Poté následovaly další dvě rozjížďky v nových skupinách. Bohužel se nám příliš nedařilo. Marek obdržel UFD a BFD a naděje na zlatou skupinu se rozplynula. Ostatní se na startech také trápili. Bude potřeba ještě hodně zapracovat na startovních manévrech, abychom byli schopní se lépe udržet na čáře i mezi zkušenými závodníky. Také rychlost na stoupačku ve slabém větru musíme zlepšit. Na rozdíl od českých závodů je drtivá většina závodníků daleko aktivnější při práci tělem. Tomu je nutné se přizpůsobit, i ve slabém větru je jachting dřina. Zároveň by nás neměly
vystrašit ani občasné penalty od jury.
Poslední den se již jelo finále. Všech osm našich závodníků zůstalo v bronzové či emeraldové skupině. V nich odjeli 3 rozjížďky. Na poslední z nich už začalo dokonce i celkem hezky foukat.
V bronzové bojoval na prvních příčkách Marek Štolba z ČYKu s pár dalšími závodníky, kteří si také z kvalifikace odnesli dvě „písmenka“. Nakonec Marek obsadil v rámci této skupiny třetí místo. Celkově z toho bylo 219. místo. Matilda Košíková z ČYKu s Vláďou Kováčem z Jachtklubu Prostějov ve finálových rozjížďkách přidali pár „koukatelných“ startů. Mati proto nakonec obsadila 250. místo a Vláďa 262. místo. V bronzové pak ještě bojovala Lili Dymáková (YC Vysoké Mýto) a Max Valenta (YC CERE). V emeraldové se k pořádné akci probudil Kubík Lojka (JK Černá v Pošumaví). Přidal dojezdy 6, 4 a 32. To mu vyneslo celkové 4. místo v této skupině. S ním jezdili v této skupině ještě Patrick Štafa (MYK) a Dáda Hrubý (YC Nechranice).
Děti si trénink i závod ve Španělsku užily, získaly mnoho nových cenných zkušeností a už se těší na první kvalifikaci na ME/MS, která vypukne na konci února na Gardě. O účast na vrcholných optimistických akcích bude bojovat 26 dětí – na přelomu června a července se na ME do italské Carrery vydá sedm dětí a v prosinci do Argentiny na MS jich pojede pět.
Jakub Halouzka, trenér SPS Optimist